Průzkum základových poměrů stavby
Výška hladiny podzemní vody, její možné kolísání a její chemismus, jmenovitě agresivita vůči betonovým konstrukcím, výrazně ovlivňují způsob zakládání staveb a vyžaduje posouzení stavebního záměru z hlediska hydrogeologického. Geomechanické vlastnosti zemin, především jejich únosnost, odvisí od hydrogeologických podmínek stavebního pozemku, z čehož pak vycházejí nároky na založení stavby. To věděli už zakladatelé klášterů na Břevnově či v Rajhradě, které byly založeny na darovaných, původně zamokřených bažinatých pozemcích či prameništích, a to na dřevěných pilotách. Při stavebních pracech je tedy nutno vyžádat si přítomnost nejen inženýrského geologa, ale také hydrogeologa.
Vsakovací zkoušky
Vsakovací zkouška se provádí pro ověření infiltračních schopností podložních zemin a hornin (koeficient vsaku) v rámci stavebního řešení vsakování srážkových vod na pozemku nebo při projekci vsakování odpadních vod z domovní čistírny. Bez jejího provedení totiž nelze určit velikost vsakovací nádrže. Zkouška má vždy obsahovat jak část rešeršní, tedy zhodnocení archivních průzkumů a studium geologických poměrů na základě geologických map, tak část terénní. Ta je důležitá především proto, že i v rámci jednoho většího pozemku mohou být infiltrační podmínky řádově jiné, a proto je potřeba praktickou část zkoušky provést vždy, i přes dobrou místní znalost hydrogeologa. Vsakovací zkouška se provádí pomocí bagrované sondy o kubatuře cca 1 m3, do které se v několika cyklech zasákne předem definovaný objem vody. Simuluje se tedy budoucí situace vsaku přímo v předmětném místě. Výsledky zkoušky se vyhodnocují postupem dle ČSN 75 9010 a závěrem je prohlášení odborně způsobilé osoby, zda je zásak dešťové nebo odpadní vody ze střechy či čistírny OV v tomto místě vhodný.
